Mnozí si myslí, že kaktusy v našich krajinách lze pěstovat pouze ve skleníku. Je to však stejný předsudek jako že kaktusy nepotřebují vodu.
Ale potřebují !!! Pravda, bez vody vydrží dlouho, ale má-li se rostlina zdárně vyvíjet, vodu potřebuje. Jednou se mi stalo, že jsem ve sklepě při jarním stěhování zapomněl jeden kousek, byl to nějaký Echinopsis, rok a půl nedostal napít......... Avšak jak tu následující sezónu kvetl, to se hned tak nevidí. Ale vraťme se ke skleníku. Samozřejmě jsou rody, které lze s úspěchem pěstovat pouze ve skleníku, jsou však kaktusy, které lépe prosperují v pařeništi, některé dokonce pod širým nebem.
       Ne každý má možnost si pořídit skleník, někdo může svým pichláčům dát pouze kousek životního prostoru na parapetu za oknem,
v lepším případě na balkóně. I takový předokenní skleník však může svému majiteli přinést mnoho radostí.
      S jistým omezením se zde dá pěstovat mnoho druhů, ale o tom až v další kapitole. Na těchto stránkách se nebudu pouštět do nějakých sáhodlouhých úvah o pěstování kaktusů, to přenechám zkušenějším kolegům. Jen bych si dovolil pár postřehů z pěstování v předokenním skleníčku na balkóně. Stoprocentní rada, jak a co zde pěstovat, asi neexistuje. Během let jsem však došel k  jednoznačnému závěru - nesmíte věřit všemu, co se píše! Každá rada zkušenějšího kolegy je sice dobrá, ale ve vašich konkrétních podmínkách nemusí fungovat. Osobní zkušenosti jsou prostě nejdůležitější. Když už budete něco nového zkoušet, nikdy ne na celé sbírce. To by se Vám mohlo lehce vymstít......

                                         

       Mé kaktusářské počátky spadají do roku 1975, kdy mi bylo 8 let. Po dlouhá léta jsem byl odkázaný  na parapet v obýváku naší bytovky, kdy jsem se navíc každé jaro musel dělit o místo s paprikami mého otce.... A když jsem si po letech konečně vyrobil alespoň pařeniště, přišel jsem o celou sbírku. Jak se to stalo? Prostě se v době mé nepřítomnosti celá ,,uvařila"! Byl to smutný návrat z dovolené... Poté následoval mnohaletý kaktusářský půst.
       Na svých zahraničních cestách, jak je vidět na fotech, jsem neměl to štěstí potkat nějaké extra zajímavé ,,kousky". Byly to samé opuncie, v lepším případě Cereus. Ten na obrázku rostl v Itálii hned vedle hotelu, byl cca 3,5m vysoký a květ měl přes 10 cm v průměru. Docela pěkná rostlina.....
Onehdá jsem ve Španělsku přeci jen narazil na jistou zajímavost - ,,Kaktusový dům", někteří ho možná znáte z pohlednic. Dům se nachází v letovisku Callela na pobřeží Costa Brava. 

Pozn: Tento úvod byl napsán v době, kdy jsem kaktusy pěstoval na balkóně. Dnes už sice kytičky vegetují ve skleníku, ale na balkón vzpomínám stále rád. Ba co víc, chystám se část rostlin vrátit zpět. Proto zatím úvod přepisovat nebudu ...

Závěrem bych chtěl poděkovat pánům: Petru..... Česalovi, Václavu Rousovi,Jiřímu Musilovi,Karlu  Šlajsovi, Mírovi Naxerovi, Milanu Kůrkovi, Petru Kutákovi, Milanu Douděrovi a  p.Faměrovi, díky. kterým jsem se po letech ke kaktusařině vrátil...

    Pobřeží u letoviska Callela 


Titulní strana | Balkónová kaktusařina | Z mé sbírky | Rod Rebutia | Galerie | Zajímavé linky | Kontakt